Ztracená naděje

16. září 2007 v 13:19 | by me |  básně
Další naděje se rozplynula v dým,
říkal jsi, že ses do mě zamiloval,
a opakoval že si takhle ještě nemiloval!
Stál si naproti a díval ses mi do očí
doufala jsem,že smůla ve štěstí se otočí!
líbals mě a já oddala se tvým dlaním
Pravá láska je pouze mým přáním!
Slíbils,že mě nikdy neopustíš,
že s dálkou budeš bojovat,
že lásku v srdci cítíš a srdce mi chceš darovat!
Teď sama čekám,jestli mi napíšeš,
proč si nepřijel a proč mi nepíšeš,
proč tvrdi,že je tvá milá?
proč zase já jsem ta blbá?
Já nechci být třetí,nechci být hračka,
mám také srdce a jmenuji se Kačka!
Napiš mi,prosím aspoň pár vět,
že se mi omlouváš,že jsem tvůj květ!
že si to chtěl říct,ale nevěděl jak,
že za mnou přijedeš jak rychlý drak!
Co si to namlouvám?Jinou má rád,
zamnou přišel si jen hrát!
Proč to ale udělal?
Proč mikinu mi daroval
se slovy "abys na mě nezapoměla"
a já ráno jsem si vzpoměla,
že je tu někdo,kdo mě má asi rád!
a teď jsem zažila velmi strmý pád!
 

Zapomeň a promiň

1. července 2007 v 16:13 | by Kamča_K.07 |  básně
Zapomeň a promiň

Do očí slzy vchází,
duše bolí a strádá,
den se dnem se schází,
jiná do srdce se ti vkrádá.

Slzy se prochází tmou,
kdo lásku trhá je lakomec,
láska je u tebe hrou,
jsi neuvěřitelný pitomec.

Nikdy ses ani trochu nezměnil,
říkal jsi,že jsem pro tebe vším,
náruč lásky jsi v popel proměnil,
kdepak lásko,já už ti nevěřím.

Už dávno popíjíš v baru s jinou,
říkáš jí slova,co říkával jsi i mně,
a já - duši mám celou shnilou,
aktivně nenávidím,miluji pasivně.

Truhla zlata je teď tvoje,
rozdávej a ztrácej dál...
nikdy neuvidíš slzy moje,
nikdy neobejdeš celý sál.

Zapomeň a promiň,byla tvoje slova..
slova poslední,která zabolela.
Slyším je v hlavě stále znova a znova..
nikdy neprominu,kéž bych ale zapomněla!

About my honey

15. června 2007 v 17:33 | by me |  básně
Všechno to začalo, z ničeho nic
Nemůžu dýchat a to dýchám z plných plic.
Nechal jsi mě samotnou,napospas osudu,
Cítím nenávist,zlost,lásku i ostudu.
Odešel jsi za jinou, za jinou slečnou
už nejsme spolu....
Proč se to stalo,proč dostal jsi mě na dno?
Řekl jsi konec, šlo ti to tak snadno.
Konec čeho?naší lásky?
To přeci nejde, držejí nás pásky!
Nechci být sama, po dlouhém roce
stále na tě čekám, na tvé něžné ruce.
Ale já už nechci, nechci tě milovat,
Chci se tě zbavit a srdíčka malovat!!!
 


Plakalo Srdíčko

17. května 2007 v 8:42 |  básně
Plakalo srdíčko, plakalo moc,
to druhé mu chybělo, tak strašně moc.
Plakalo srdíčko, plakalo dlouze,
kdepak je konec dnes, vzájemné touze?
Plakalo srdíčko, vzpomínky se vrací,
pročpak se láska vždy, tak rychle ztrácí?
Pláče tu srdíčko a žalem puká,
snad se mu nabídne pomocná ruka.
Pláče tu sdíčko, komupak patří?
Jen motýl smrtihlav křídly prach větří.

Úryvek

17. května 2007 v 8:40 |  básně
Ne všechno je pravda
ne všechno je lež.
Čas už nejde vrátit
tak si běž, jen běž.
Do jiného světa
beze mě a bez motýlů.
Do jiného světa
plného trpkých omylů

Neprodejná

17. května 2007 v 8:37 | Lalith |  básně
Zmizels
a nejsi k nalezení.
Mlčels
a o tom to teda není.
Líbals
a nebyl k zastavení.
Zívals
a prohloubil utrpení.
Kráčels
a já nevěděla kam.
Smáčels
lístky mým fialkám.
Křičíš
a těžce naříkáš.
Stojíš
a myslí utíkáš,
tam kde nejsem já
Nikdy jsem na tebe nebyla zlá.
Soucit lidí mi tě nenahradí
a to je to co mi teď vadí
že tu nejsi abys mě držel,
když si na mě ukazují
a smějí se mi,
že jsi pryč
fšechno je to jako kýč,
co na pouti levně prodávají.
Ale já nejsem prodejná.
TAKHLE PRESNE SE TED CITIM....Sem sama...ale ja nechci...chci abys me zas objimal...rikas ze ano,ze to tak zas bude..ale JAPRESTAVAM VERIT

můj výtvor

12. ledna 2007 v 17:34

Koncím...

17. prosince 2006 v 10:50 | ***Denischk@*** |  básně
moje poznamka:posledni dobou mam takovej pocit taky,ne uplne stejnej ale dost podobnej...nevim proc?
Točí se semnou celý svět,
mám chuť ukončit to teď hned,
vím, že by zmizeli všechny starosti,
ponořili by se semnou do černočerné tmy...

Síla ze mě už dávno opadla,
jako bych na největší dno upadla,
jako bych se už nemohla zvednout,
ani se o pár milimetrů pohnout...

Naděje ve mě vyhasla jak plamen vášně,
říkám si: "Takhle trápit mě - To myslíš vážně?!",
děláš jako bys o ničem nevěděl,
přitom ses to už tolikrát dozvěděl.

Nechci udělat tečku za svým životem,
končit...udělat můj život jen snem,
nechci aby má krev pomalu vyschla,
vím, že ve tmě mysli jsem ale už umřela.

Končím...tečka za mým snažením,
už nebudu tě otravovat,
nechceš mě,
vždyť já to vím...

Jsem jenom skořápka na umírající duši,
srdce mi přestává pomalu tlouct,
spousta lidí něco tuší,
ale ty...můžu tě jen obejmout...

Trápím se, život pro mě přestává mít cenu,
už nedokážu být šťastná bez tvého pohledu,
nedokážu se radovat z obyčejných věcí,
a to mě pomalu, ale jistě ničí...

Konec...tohle je všechno co jsem prožila,
vím, že nechceš abych se zabila,
jenže bez tebe je má duše mrtvá,
a i tělo se tomu pocitu vzdává.

Tečka...dál už nebude nic,
končím - bez tebe nemá cenu žít,
skončím jako na kolejích usínající kotě,
a má poslední slova budou: "Já miluji Tě..."

Snáře

30. listopadu 2006 v 20:17 | Džín |  básně
Slzy samoty stékaj ti po tvářích
jsi dítě prostoty, proč bloudíš ve snářích?
Řádky a písmena s vizí všech snů
můry a romance tvých všedních dnů.

Mlha a stříbro zastře tvé oči
sny jsou tak blízko, hlava se točí.
Točí se země, krutě a s přesilou.
Tvůj svět to nestíhá, bojuje se silou.

Karty se chvějí, prosím ať nespadnou!
Tvůj svět už padá, květy však nezvadnou.
Pro tebe, pro jiné...není vám pomoci,
snáře se trhají, brzy je po noci.

muj vytvor

17. listopadu 2006 v 16:55

Další články


Kam dál